Rodič hodný nebo zodpovědný?

"Hodní rodiče" to myslí s dětmi dobře, ale ve skutečnosti zbavují své děti sebevědomí, nepodporují jejich schopnosti a dovednosti, nezávislost. Zodpovědní rodiče dávají dětem možnost volby a nechají je zakusit důsledky jejich rozhodnutí na cestě k samostatnosti. STEP, Efektivní výchova krok za krokem.

Snad všichni se shodneme na tom, že rodičovství je je výsada, které bychom si měli vážit. Mnozí rodiče, často především maminky, se také stávají rodičem opravdu na plný úvazek. Mají pevné odhodlání žít pro své dítě, vytvářet mu harmonický domov plný porozumění, lásky a společně tráveného času. Rodiny, kde jsou děti zanedbávané, rodiče na ně nemají čas, neposkytují jim dost podnětů, pozornosti, jsou pro ně odstrašujícím příkladem .

Stejně destruktivní a zhoubný pro dětskou psychiku může být ale i přístup právě opačný - samou láskou, starostlivostí a pozorností dusící rodičovská péče. Úsilí o nálepku "hodný rodič" nepřináší požadované výsledky a mělo by být naší snahou stát se spíše rodičem "zodpovědným". Tento cíl můžeme začít sledovat v jakémkoli věku dítěte - v době batolecím i v době dospívání. Nikdy není pozdě.

Jak se tedy odlišuje rodič "hodný" a rodič "zodpovědný"?

Chyby a pády

Strach o právě narozené děťátko je oprávněný, je na místě své dítě chránit, učit se rozpoznávat jeho potřeby. Mnozí rodiče mají ale snahu naplnit dětské potřeby ještě dříve, než je dítě vůbec pocítí, než si samo vůbec uvědomí, že mu něco chybí. Od prvních dnů by se rodiče měli snažit nepřehánět svoji starostlivost a obavy o zdárný vývoj, zdravou výživu a bezchybné uspokojování jeho potřeb. I rodiče mohou dělat chyby, mohou být unavení, mohou některé situace zvládat lépe a jiné hůře. "Pokud se snažíte, aby vaše děti byly stále šťastné, docílíte u nich i u sebe vlastně pravého opaku", říká Steve Biddulp v knize Proč jsou šťastné děti šťastné. Velmi hezký výraz pro takového rodiče můžeme nalézt v angličtině - helicopter parent (rodič - helikoptéra, tedy rodič, který nad dítětem stále krouží, aby pečoval a hlídal).

Slepé uličky

Hodný rodiče se také snaží své dítě ochránit před chybami, má konkrétní představu, jak se nejlépe dostat k cíli, který už dávno pro své dítě vysnil a vidí ho jasně před sebou. "Dělej, co ti říkám a budeš spokojený.", případně "Neptej se na hlouposti a udělej, co ti říkám!". Žádné zmatky, nejistoty, váhání, zdržování a slepé uličky. Jasně vytýčený cíl a rázným krokem vpřed. Zní to dobře, ale... Nikdo z nás, ani malé dítě, ani dospívající nemá užitek z toho, když jde prošlapanou cestou. Jde se po ní sice dobře, postupuje se rychle vpřed. Ale kolik na této cestě najde času k přemýšlení o sobě, o svých přáních, o svém já? Je opravdu bezmyšlenkovité převzetí rodičovského "plánu" to, co dítě potřebuje, co mu v životě pomůže? A není i pro rodiče radostnější a zajímavější sledovat, kam jeho dítě ve svém životě směřuje, jak jeho dítě dokáže se svým životem naložit?

Dítě jako dar

Je ale také třeba zamyslet se nad tím, co pro rodiče dítě znamená, proč ho vychovává a co vlastně považuje za svůj úkol v životě dítěte. Někdy si rodiče nad kočárkem s radostí říkají - to je naše zlatíčko, povedlo se nám J Považujete své dítě za vlastní dílo? Nebo na něj dokážete pohlížet jako na poklad, který vám byl svěřen, jako na semínko, které má díky vaší péči vyrůst v něco zatím neznámého, ale jistě velmi krásného.

Libanonský básník Chalíl Džibrán to krásně vystihl. "Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás. A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří."

Vědomí toho, že jsou děti rodičům pouze svěřeny do péče, že patří ne rodičům, ale Dárci života a že jsou rodiče také Jemu za svoji rodičovskou péči zodpovědni, může pomoci ujasnit si a přijmout svoji rodičovskou roli v životě dítěte.

Dítě jako vizitka

Břemeno rodičovství bývá díky tlaku okolí někdy velmi těžké - jakoby hodnota rodiče, míra jeho kvalit spočívala právě v dokonalosti dítěte a jeho "dobrém vychování". Mnozí rodiče znají pocit bezmoci a vlastního selhání, když se na ně upírají zraky okolí při některém z veřejných výstupů ubrečeného, opatlaného, vzdorujícího dítěte. Úroveň chování dítěte na veřejnosti, jeho výsledků ve škole, úspěchů při studiu, volnočasových aktivitách, zapojení do společenství... To vše jsou rodiče zvyklí vnímat jako svůj rodičovský úspěch nebo neúspěch. Jistěže rodiče jsou do určité míry zodpovědní za mnohé chování svých dětí, měli by je rozumným způsobem usměrňovat v rámci pravidel slušného chování, společného soužití a momentální situace. Mnoho věcí v životě svých dětí ale rodiče ovlivnit nemohou, případně se je ovlivnit snaží, ale konečná volba zústává na dítěti.

Ani v případě, že dítě nesplňuje představy rodičů, svého okolí, nepřestává být hodnotnou lidskou bytostí. A až tehdy, když si uvědomíte také opravdovou hodnotu vlastní osobnosti, budete schopni vidět i tuto bezpodmínečnou hodnotu osobnosti svého dítěte a budete mít sílu nebýt "hodní" ale zodpovědní rodiče.


HODNÝ RODIČ

Hodný rodič své dítě chrání - před pádem, před chybou, před vlastní volbou
Hodný rodič své dítě vede - svou cestou, svým způsobem, ke svému cíli
Hodný rodič své dítě drží - ve svých rukou, pod svým dohledem, ve svém vlastnictví
Hodný rodič své dítě ukazuje - jako svůj výtvor, jako svůj úspěch, jako svoji vizitku
Hodný rodič své dítě dusí - svou láskou, svou péčí, svou neomylností