Proč pořád kňouráš?

Stačila by jednoduchá odpověď : "Protože to funguje." Ale co funguje?

Dítě se chová účelně, neplýtvá nikdy svojí energií, když se mu to nevyplácí. Možná si teď říkáte: "Ale vždyť já mu to nedovolím, svým kňouráním mě nepřesvědčí a klidně mu to stokrát vysvětluju a diskutuju s ním!" 

Máte to taky tak?

A tady je právě ten hlavní omyl rodičů, kteří nechápou, jaký může být účel dětského chování. Nemluvíme o promyšlené strategii a naplánovaném postupu, které by vaše dítě vědomě cíleně naplňovalo. Jde spíš o určitou hru, kterou spolu hrajete podle nevědomých a často nelogických pravidel. A víte kro je režisérem? No ano, je to právě vaše dítě, na které reagujete často stále stejným způsobem a divíte se, že se jeho chování nemění. 

Nabízím vám 3 základní kroky, 

kterými můžete začarovaný kruh vašich her přerušit.

Program Devatero úspěšného rodiče vychází z principů adlerovské psychologie, která říká, že každé jednání má svůj účel a že každý člověk potřebuje cítit sounáležitost s druhými. Snaha o dosažení sounáležitosti je příčinou mnohého nevhodného chování - pokud dítě nedosáhne naplnění pocitu sounáležitosti vhodným způsobem, usiluje o to stejné jakýmikoli prostředky, které mu fungují.

A pozor - pro dítě je lepší negativní pozornost, než pozornost žádná! přiznejme si, že naplňovat potřebu po pozornosti je někdy nadlidský výkon a mnoho rodičů už prostě nemůže. Jenže ať už se dítěti věnujete laskavou pozorností, nasloucháním, společnou hrou, společnou prací, a nebo dítě okřikujete, napomínáte, peskujete nebo ho dokonce plesknete, výsledek je stejný - dáváte mu svoji pozornost.

A tak děti pokračují v nevhodném chování, rodiče okřikují, slibují nebo dokonce ustoupí a kolotoč se roztáčí. Dítě získává přesvědčení, že jeho chování má smysl, rodič propadá zoufalství a opakuje stokrát to stejné se stejným výsledkem. 

Začněte používat jednoduché tři kroky a snižte frekvenci kňourání svých dětí!

1. Kňourání se nesmí vyplácet

Co to znamená? Prostě se nenechte vtáhnout do hry. V případě, že si chce vaše dítě svým kňouráním něco vynutit, zůstaňte klidní, pevní a neberte si jeho požadavek osobně. Ať už je to v obchodě, na návštěvě nebo doma, reagujte stručně, jasně a jednoznačně. Nejste špatný rodič a nemusíte o svém postoji své dítě přesvědčovat. Stačí říct jasné stanovisko a na tom si trvat. Někdy slyším maminky pronášet dlouhé proslovy: "Ale přece víš Jiříku, že za chvilku budeme mít oběd a že před obědem nemůžeme jíst sladkosti. Když všechno hezky sníš, dostaneš pak tyčinku. Chápeš to?"

Je úplně jedno, jestli to Jiřík chápe nebo ne. Důležitý je váš jednoznačný postoj, klid a samozřejmě rozumnost hranic a požadavků, které nastavujete. Pak stačí stručné vysvětlení: "Tyčinku dostaneš po obědě."

2. Naučte děti vhodnější způsob

Vaše dítě se už naučilo určitý způsob chování - možná kňourá, možná brečí, možná vás tahá za rukáv. Takové chování není vhodné, ale nestačí říct, co nemá dělat. Je potřeba pomoci dítěti naučit se vhodnější způsob - například požádat o něco "normálním" hlasem a vyrovnat se s odmítnutí. Taková dovednost se mu bude hodit i v budoucnu. Nejlépe je o tomto novém způsobu promluvit, když jste spolu v klidu, máte čas a jste naladěni pozitivně.

- řekněte, jaké chování v konkrétní situaci od dítěte očekáváte. Můžete dítěti i předvést, co podle vás znamená kňourání a co mluvení "normálním hlasem".

- řekněte mu, jak budete reagovat v případě, že se bude chovat "postaru". Třeba mu neodpovíte, nebudete reagovat, budete se věnovat svým věcem.

- nyní si potvrďte, že jste si dobře porozuměli, zahrajte si různé situace, zasmějte se spolu

Podrobněji si o nácviku dovedností můžete přečíst ZDE: Problém nebo chybějící dovednost?

3. Věnujte pozornost tehdy, když ji vaše dítě neočekává

Každý den, s každým dítěte - intenzivně, láskyplně, pozitivně. Věnujte svoji pozornost tomu, co vaše dítě dělá, říká, radujte se společných chvil, nevěnujte se v tomto čase opravdu ničemu jinému. Čím je dítě menší, tím více takové soustředěné pozornosti potřebuje. Ale i dospívající děti mají chvíle, kdy touží po tom, abyste se jim věnovali a byli jim nablízku. Nepromarněte tyto chvíle.

Podrobněji si o naplňování "citové nádrže" dítěte můžete přečíst ZDE: Citová nádrž dítěte

Když se vám podaří naplňovat dostatečně potřebu pozornosti během dne pozitivním způsobem, je velmi pravděpodobné, že si ji budou děti méně a méně vynucovat nevhodným způsobem. Přeji vám v tom mnoho trpělivosti a vytrvalosti - změnit nelogické životní scénáře stojí za to!

Chcete budovat důvěryplný vztah se svými dětmi, potřebujete v tom pomoc, hledáte podporu, radu, povzbuzení? Neváhejte se na mě obrátit a napište mi svůj dotaz nebo si domluvte konzultaci - ZDE

Těším se na Vás